Duch svatý je osoba 2

 

Písmo odkazy:

 

Jan 14: 10, 26

Genesis 1:2

Matouš 1:20

Jan 5:19

 

Skutky 1:4-5

Matouš 3:16-17

Matouš 4:1

Zachariáš 4:6

 

Žalm 46:2

Žalm 37:4

Jan 5:42-43

Jan 15:7

 

Filipským 2:13

Jan 16:13

1 Jan 2:19-27

 

SHRNUTÍ

 

Pro příliš mnoho věřících se stal Duch svatý tabu. Jestli nejsme opatrní, můžeme udělat chybu a neocenit jeho přítomnost nebo dokonce popřít jeho moc. Duch svatý je víc než jen náhlé mrazení, nebo kolíbání se. On je skutečná osoba se skutečnými pocity, a je součástí nejsvětější Trojice. On nemá fyzickou hmotu, ale dělá skutečnost. Duch je náš neviditelný partner v životě, a může vykonat mnohem víc, než my skrze naše vlastní záměry nebo schopnosti. Náš vztah s Bohem nám dává přístup k Duchu svatému, který chce, abychom prožívali Boží nejlepší v našich životech. I když Duch je neviditelný našima fyzickýma očima, on je ten zodpovědný za projevy všech příslibů Boží milosti.

 

 

A.     Nedáváme Duchu svatému uznání za život člověka. My ho potřebujeme.

1.   Ale Přímluvce, Duch svatý, kterého pošle Otec ve jménu mém, ten vás naučí všemu a připomene vám všecko, co jsem vám řekl. (Jan 14:26).

a.   Ježíš připravoval učedníky na jeho odchod a oznámil jim, že bude poslaný jiný učitel, jako náhrada.

b.   Duch svatý je mnohem víc než cloumání nebo kolíbání se. On má mnoho rolí v jeho poslání, vést a provázet nás.

c.   Duch svatý byl zmíněný při stvoření světa, jako první člen trojice. On byl odpovědný za projevy, které se staly ten den.

d.   Ale nad vodami vznášel se duch Boží. (Genesis 1:2).

2.   Nevěříš, že já jsem v Otci a Otec je ve mně? Slova, která vám mluvím, nemluvím sám od sebe; Otec, který ve mně přebývá, činí své skutky. (Jan 14:10).

a.   Ježíš byl úplně závislý na Duchu svatém. Duch ho zplnomocnil poté, co byl pokřtěný v řece Jordán.

b.   V tomto verši, Ježíš se neodkazuje na Otce v nebi, ale na Ducha svatého, jako Otce, který žil v něm.

c.   Ježíš byl zplozený Duchem svatým.

d.   Ale když pojal ten úmysl, hle, anděl Páně se mu zjevil ve snu a řekl: "Josefe, synu Davidův, neboj se přijmout Marii, svou manželku; neboť co v ní bylo počato, je z Ducha svatého. (Matouš 1:20).

3.   Ježíš jim řekl: "Amen, amen, pravím vám: Syn nemůže sám od sebe činit nic než to, co vidí činit Otce. Co činí Otec, stejně činí i jeho Syn. (Jan 5:19).

a.   Ježíš připustil, že nemohl sám nic udělat, ale jen s pomocí Ducha svatého.

b.   Potřebujeme Boha. Jeden z největších podvodů na světě je věřit, že můžeme být jako Bůh bez něj.

c.   Všichni máme záměr pro naše životy. Potřebujeme Ducha svatého, abychom byli schopní tento záměr naplnit.

B.     Duch svatý nás posiluje a zplnomocňuje, abychom naplnili Boží záměr.

1.   Když s nimi byl u stolu, nařídil jim, aby neodcházeli z Jeruzaléma: "Čekejte, až se splní Otcovo zaslíbení, o němž jste ode mne slyšeli. Jan křtil vodou, vy však budete pokřtěni Duchem svatým, až uplyne těchto několik dní." (Skutky 1:4-5).

a.   Ježíš konkrétně přikázal svým učedníkům nezačat svou službu, dokud nepřijmou křest Duchem svatým.

2.   Když byl Ježíš pokřtěn, hned vystoupil z vody, a hle, otevřela se nebesa a spatřil Ducha Božího, jak sestupuje jako holubice a přichází na něho. A z nebe promluvil hlas: "Toto je můj milovaný Syn, jehož jsem si vyvolil." (Matouš 3:16-17).

a.   Důležité je, že Ježíš neprovedl zázrak do třiceti roků. On potřeboval křest Duchem svatým ke zmocnění do jeho služby.

3.   Tehdy byl Ježíš Duchem vyveden na poušť, aby byl pokoušen od ďábla. (Matouš 4:1).

a.   Když Ježíš stál před ďáblem, Duch Boží byl již v něm a na něm.

b.   Všichni nejdříve potřebují období přípravy v jejich životech pro poslání. Poušť v našich životech je navržená k tomu, abychom dovolili Duchu naučit nás, co potřebujeme vědět.

c.   Bude čas, kdy nevykonáme věci našimi vlastními schopnostmi, ale Duchem svatým. Ten čas je právě teď.

d.   Ne mocí ani silou, nýbrž mým duchem, praví Hospodin zástupů. (Zachariáš 4:6).

e.   Všichni mají oblast ve svém životě, kde potřebují pomoc. Když prosíme Boha o pomoc, on tam bude, když ho potřebujeme.

f.    Bůh je naše útočiště, naše síla, pomoc v soužení vždy velmi osvědčená. (Žalm 46:2).

4.   Hledej blaho v Hospodinu, dá ti vše, oč požádá tvé srdce. (Žalm 37:4).

a.   Většina lidí čte tento verš a přemýšlí, že jestli potěší Boha, on naplní seznamy jejich přání, auta, domy a ostatní pozemské věci. Duch svatý není Santa Claus, myšleno jako nesprávný výklad.

b.   Slovo "blaho" znamená přijmout Boha a poznávat ho.

C.     Jedna z funkcí Ducha svatého je naučit nás, co se potřebujeme naučit.

1.   Ale o vás jsem se přesvědčil, že v sobě nemáte lásku k Bohu. Přišel jsem ve jménu svého Otce, ale nepřijímáte mne. Kdyby přišel někdo ve svém vlastním jménu, toho přijmete. (Jan 5:42-43).

a.   Poznávat Boha zahrnuje rozvíjet s ním vztah a důvěřovat mu. Tento vztah formuje naše touhy.

b.   Zůstanete-li ve mně a zůstanou-li má slova ve vás, proste, oč chcete, a stane se vám. (Jan 15:7).

c.   Neboť je to Bůh, který ve vás působí, že chcete i činíte, co se mu líbí. (Filipským 2:13).

d.   Pět vlastností Ducha svatého produkuje jeho vůli pro naše životy - učení, náprava, vedení, plánování a vysvobození.

2.   Jakmile však přijde on, Duch pravdy, uvede vás do veškeré pravdy, neboť nebude mluvit sám ze sebe, ale bude mluvit, co uslyší. A oznámí vám, co má přijít. (Jan 16:13).

a.   Duch svatý nás nejen informuje, ale dává nám poznání, a také nás informuje, co se stane.

b.   On přislíbil, že nás bude vyučovat, objasňovat, a navigovat podél stezky, kterou chce, abychom následovali.

3.   Vyšli z nás, ale nebyli z nás. Kdyby byli z nás, byli by s námi zůstali. Ale nezůstali s námi, aby vyšlo najevo, že nepatří všichni k nám, kdo jsou s námi. Vy však máte zasvěcení od Svatého a znáte všechno. Nepsal jsem vám proto, že neznáte pravdu, ale protože ji znáte a víte, že žádná lež není z pravdy. Kdo je lhář, ne-li ten, kdo popírá, že Ježíš je Kristus? To je ten antikrist, který popírá Otce i Syna. Kdo popírá Syna, nemá ani Otce. Kdo vyznává Syna, má i Otce. Ať ve vás tedy zůstává to, co jste slyšeli od počátku. Zůstane-li ve vás, co jste slyšeli od počátku, zůstanete i vy v Synu i Otci. A to je zaslíbení, které on nám dal: život věčný. Toto jsem vám napsal o těch, kteří vás matou. Ale zasvěcení, které jste vy od něho přijali, zůstává ve vás, takže nepotřebujete, aby vás někdo učil; jeho zasvěcení vás učí všemu, a je pravé a není to žádná lež; jak vás vyučil, tak zůstávejte v něm. (1 Jan 2:19-27).

a.   Někteří lidé špatně vykládají verš 27 a myslí si, že nepotřebují žádné učitelé, protože Duch svatý je náš učitel. Jestli zacházíme do extrémních krajností, zjistíme, že jsme v bludu. Toto je příklad takové chyby. Musíme toto číst v souvislosti.

b.   Vyučování je ve skutečnosti jedním z pětidílných služebních darů, a toto bylo napsané jako vyučování.

c.   Někteří lidé odešli, protože nevěří, že syn Boží přišel v těle, a že byl také synem člověka. Ti, kdo zůstali, měli pomazání a znali pravdu.

d.   Verš 27 neznamená, že nepotřebujeme nikoho, aby nás učil. To znamená, že nepotřebujeme podvedeného člověka, aby nás učil o něčem, co již víme.